PROJECT LIFE: Příběhy života vyprávěné světlem a tmou

Co začalo obyčejnou noční procházkou Prahou a slibem malé dceři, dnes oslovuje diváky od Paříže po Tokio. Poznejte fotografický projekt PROJECT LIFE českého autora Jana Špirenga.

Podpora smysluplného projektu.

PROJECT LIFE mě oslovil nejen tím, jak silný osobní příběh do něj autor dokázal otisknout, ale i obrovskou rychlostí, s jakou si jeho černobílé série získaly respekt v zahraničí. Za velmi krátkou dobu stihl vystavovat v Paříži a další výstavy míří do Vídně, Madridu, USA i Tokia. Protože na webu rádi dáváme bezplatný prostor lidem a projektům, které mají skutečnou hloubku a smysl, přinášíme vám jeho příběh v původní, nekrácené podobě. Užijte si příběh Jana Špirenga a jeho PROJECT LIFE.

Pozn: Text je autorský přímo od p. Špirenga.


Jak vznikl PROJECT LIFE

Na začátku byla obyčejná noční procházka Prahou, jedna fotografie a slib malé dceři. Z osobního okamžiku se postupně zrodil PROJECT LIFE – fotografický projekt českého autora Jana Špirenga, který prostřednictvím světla, stínu a tmy vypráví příběhy lidského života.

Autor fotky: Jan Špireng

Jan Špireng | PROJECT LIFE

Jedna noční procházka, která změnila pohled na fotografii

Pro Jana Špirenga byly noční procházky Prahou s fotoaparátem v ruce dlouho způsobem, jak se na chvíli vzdálit každodenním povinnostem. Fotografování pro něj představovalo prostor, kde mohl zpomalit, odpočinout si, načerpat energii a věnovat se tomu, co ho skutečně baví.

Jedna z těchto procházek však byla jiná.

Tentokrát s sebou vzal svou dceru Zoe. Chtěl jí ukázat svět, do kterého se rád vrací. Místa, kde nachází klid, a činnost, která mu přináší radost.

Během společné procházky ho napadlo pořídit fotografii, na které budou oba. Vznikl snímek, který později dostal název PROTECTION.

Na fotografii kráčí malá Zoe po schodech vzhůru, zatímco její otec ji následuje. Ona vystupuje ze tmy do světla, on zůstává v pozadí.

Autor fotky: Jan Špireng

PROTECTION | fotografie, kterou PROJECT LIFE začal

Když Jan fotografii své dceři ukázal, řekl jí:

„Zoe, tahle fotka je pro tebe. Vidíš, jak jsme na ní my dva? Tak teď ti slibuji, že dokud tady budu, nikdy nepůjdeš životem sama.“

V tu chvíli šlo především o osobní vzpomínku a slib otce své dceři. Skutečný význam fotografie pro jeho další tvorbu se však začal rodit až později.

Když se z fotografie stane příběh

Při následné úpravě fotografie a jejím převodu do černobílé podoby si Jan uvědomil něco, co zásadně ovlivnilo jeho další fotografickou cestu.

Nedíval se už pouze na snímek zachycující společnou chvíli s dcerou. Začal v něm vidět příběh.

Příběh o rodičovské lásce, ochraně, blízkosti a slibu, který přesahuje samotný okamžik stisknutí spouště.

A právě tehdy vznikla myšlenka PROJECT LIFE.

Co kdyby fotografie nemusely pouze zachycovat okamžiky, ale mohly vyprávět celé příběhy lidského života?

Příběhy o rozhodnutích, která děláme. O lidech, které potkáváme nebo ztrácíme. O očekáváních, zklamáních, bolesti, osamělosti, ale také o odpuštění, naději a hledání vlastní cesty.

Z původní myšlenky se postupně začal formovat ucelený fotografický koncept. Jan hledal vlastní způsob vyprávění, až dospěl k jednoduchému principu:

Jeden příběh. Tři fotografie. Jedna série.

Každá série PROJECT LIFE se skládá ze tří vzájemně propojených fotografií, které společně vytvářejí jeden příběh. Každá z nich zachycuje jinou část jeho vývoje, ale teprve dohromady získávají svůj plný význam.

A přestože samotný projekt vznikl z velmi osobního okamžiku, jeho další příběhy nejsou autobiografií autora.

Jsou odrazem emocí, zkušeností a životních situací, které může prožít kdokoliv z nás.

Světlo, stín a tma jako jazyk emocí

Fotografie PROJECT LIFE na první pohled spojuje výrazná černobílá estetika, hluboké stíny, rozsáhlé plochy tmy a často osamocené, anonymní postavy. Jejich podoba však není náhodná. Každý z těchto prvků má své místo ve vyprávění.

Jan Špireng nezačíná fotografovat tím, že hledá zajímavé místo nebo působivou scénu. Na začátku je vždy myšlenka, pocit nebo emoce, kterou chce převést do obrazu.

Nejprve si představí, jak by mohl příběh vizuálně vypadat. Teprve potom hledá prostředí, světlo a prostor, ve kterém může svou představu uskutečnit.

„Nefotografuji realitu. Vytvářím prostor, ve kterém může vzniknout emoce.“

Právě světlo, stín a tma se postupně staly jeho hlavním vyjadřovacím jazykem.

Světlo nemusí vždy znamenat naději a tma nemusí představovat strach nebo smutek. Jejich význam se mění podle příběhu, který fotografie vypráví. Někdy tma symbolizuje neznámou budoucnost, jindy osamělost, prázdnotu nebo něco, co člověk zanechává za sebou.

Významnou roli hraje také prostor, který zůstává na fotografiích zdánlivě prázdný. Právě ten může umocnit pocit samoty, vzdálenosti nebo nejistoty.

Postavy na fotografiích často nemají rozpoznatelnou tvář. Jejich anonymita je záměrná. Nejde o konkrétního člověka, ale o zkušenost, kterou může prožít kdokoliv.

V některých sériích autor využívá také dlouhé expoziční časy, díky nimž se postavy rozostřují, mizí nebo zanechávají pouze nejasné obrysy. Pohyb se tak stává prostředkem k vyjádření plynutí času, pomíjivosti nebo odcházení.

Černobílé zpracování pak pomáhá odstranit barevné podněty a soustředit pozornost na to podstatné – emoci, gesto, světlo a vztah mezi jednotlivými postavami.

Fotografie PROJECT LIFE tak nemají divákovi předložit jediný správný výklad.

Mají mu nabídnout prostor, ve kterém může objevit svůj vlastní příběh.

Příběhy zachycené ve třech fotografiích

Každá série PROJECT LIFE vypráví jeden ucelený příběh. Tři fotografie zachycují jeho jednotlivé okamžiky a společně vytvářejí prostor pro emoce i vlastní interpretaci diváka.

THE BROKEN – Na hranici zlomení

Příběh o chvílích, kdy tíha vlastních emocí začne převažovat nad naší silou. O bolesti, kterou okolní svět nemusí vidět, o hledání pomoci a poslední naději, že nás někdo zachytí. A také o okamžiku, kdy už nedokážeme dál bojovat.

Znamená však pád definitivní konec, nebo v sobě jednou dokážeme najít sílu znovu vstát?

PAIN – Křehkost lidských vztahů

Někdy může jediná bolestivá zkušenost změnit všechno, co dva lidé společně budovali. Blízkost vystřídá vzdálenost, společné okamžiky se mění ve vzpomínky a každý se s bolestí vyrovnává jinak.

Dokáže bolest převážit všechno krásné, co jí předcházelo? A znamená odchod vždy definitivní konec?

PROJECT LIFE na cestě k divákům

Přestože je PROJECT LIFE stále mladým fotografickým projektem, jeho jednotlivé příběhy se postupně dostávají k divákům v České republice i zahraničí.

Na přelomu října a listopadu 2026 se autorova tvorba představila v Paříži a následně v pražském Studio 52 na výstavě Light & Form. Další výstavní prezentace jsou naplánovány v Praze, Vídni, Madridu a americkém Vermontu. V roce 2027 pak projekt zamíří také do japonského Tokia.

Celkem je pro období od října 2026 do června 2027 potvrzeno či plánováno devět výstavních prezentací, včetně dvou samostatných výstav v Praze.

Pozvání na pražské výstavy

Právě na samostatných výstavách budou mít návštěvníci možnost poznat PROJECT LIFE v širším kontextu. Nejen prostřednictvím jednotlivých fotografií, ale především jako soubor příběhů, které společně vytvářejí obraz lidského života.

První samostatná výstava se uskuteční v lednu 2027 v DORADO Coffee v Praze. Další bude následovat v únoru až březnu 2027 ve FORMA Gallery.

Jan Špireng zve návštěvníky nejen k prohlížení fotografií, ale také k vlastnímu zamyšlení nad příběhy, které vyprávějí.

„Budu moc rád, když si lidé najdou čas a přijdou se na PROJECT LIFE podívat osobně. Nemusí v mých fotografiích vidět to samé, co jsem do nich vložil já. Možná v nich objeví něco ze svého vlastního života. A právě to je pro mě smyslem celého projektu.“

Další fotografie, příběhy jednotlivých sérií a aktuální informace o výstavách najdete na www.janspireng.com a Instagramu @jan_spireng.

ZDROJE:Fotky i obsah je sdílen se souhlasem autora
Sdílet tento článek
Sledovat
Jsem Jakub Jonáš – marketingový stratég, táta dvou dětí a člověk, který hledá zdravý rozum v AI, výchově i dnešní společnosti. Za 15 let v marketingu mi rukama prošly stovky projektů, od dětství mě fascinuje psychologie lidského chování a dříve jsem vedl tábory i přednášel pro pedagogy. Svět kolem sebe nechci jen pasivně pozorovat, ale chci přispívat k tomu, abychom v něm měli všichni chladnou hlavu a o něco lepší den. „Život je jako knížka. Můžeš v něm vytvořit, co budeš chtít, a když ti dojde tužka nebo papír, stačí jít a ten problém vyřešit.“ Více o mně a celém projektu najdete na stránce - O projektu.
Zanechat recenzi

Zanechat recenzi

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Exit mobile version