Proč vznikl projekt pro lepší den?
Už poměrně dlouhou dobu mám pocit, že ve společnosti čím dál více chybí zdravý rozum. Vidím to v médiích, na sociálních sítích i ve svém bezprostředním okolí – v práci, v rodině, vlastně všude kolem nás.
A upřímně? Přijde mi to tak trochu „na hlavu“. Místo klidu a faktů kolem sebe vidíme jen zbytečný šum, emoce a strach. A s tím jsem se nechtěl jen tak smířit.
Kdo nás inspiroval
Naše vize
O čem píšeme
Co nejsme
Příběh za projektem
Jak jsem psal výše, mám již dlouho pocit, že ve společnosti začíná chybět zdravý rozum. Neustále si pokládám ty samé otázky: Proč? Jak k tomu vlastně došlo? A proč jsme došli až sem?
A hned v závěsu přicházejí otázky další: Co mohu udělat pro to, aby se tento trend otočil? Jak mohu já sám přispět k tomu, aby byl svět o kousek lepší?
S překotným rozvojem technologií a překotným nástupem AI se tento tlak ještě stupňuje. Mám pocit, že nám pod rukama začínají utíkat základní lidské schopnosti, kritické myšlení i obyčejný zdravý rozum. Odmítám jen nečinně přihlížet tomu, jak jde svět tak trochu „do háje“. Chci ukázat i druhou, přívětivější a smysluplnější tvář tohoto revolučního období.
Upřímně – nejhorší na tom všem je, že z toho člověk často mívá úzkost. Ne ani tak kvůli sobě, ale kvůli svým dětem a představě světa, do kterého volným pádem dorůstají. S tím se prostě nemohu a nechci smířit.
Jenže po každé, i té nejtemnější noci nakonec vyjde slunce. A tím sluncem pro mě bylo objevení Faktomluvy a přístupu, který vrací do hry chladnou hlavu a fakta. Právě to mě přivedlo k myšlence vytvořit projekt Pro lepší den.
Setkání s Faktomluvou: Jak se zrozená naděje stala posláním
Dlouhé roky jsem jen pracoval a vydělával peníze někomu jinému. Neustále jsem dělal věci pro druhé na úkor vlastních potřeb, což mým úzkostem samozřejmě jen pomáhalo. Negativní obraz světa, který nám dennodenně předkládají média, společnost i politici, mé obavy z budoucnosti dál prohluboval.
Až do chvíle, kdy jsem objevil člověka, který věnoval snaze o změnu lidského myšlení celý svůj život a doslova i své poslední hodiny na smrtelné posteli.
Tím člověkem byl profesor Hans Rosling, který se svou rodinou vytvořil nadčasovou knihu Faktomluva. Hans nebyl teoretik. Jako lékař nasazoval vlastní život v oblastech zasažených epidemiemi jako Ebola a přednášel pro OSN i nejvýznamnější světové lídry. Během své praxe ukázal, jak moc i ti nejmocnější podléhají zkresleným informacím o světě, který řídí.
Kniha Faktomluva mě z mých úzkostí doslova vytáhla. Její hlavní myšlenka, tedy chápat svět na základě faktů, totiž pojmenovala přesně to, k čemu mě to roky intuitivně táhlo. Podtitul knihy: „Deset důvodů, proč se mýlíme v pohledu na svět a proč jsou věci lepší, než vypadají“ je něco, co mě provází a bude provázet po celý život.
A co je těch 10 důvodů? Jde o deset přirozených lidských instinktů. Máme je v sobě všichni a řídí každý náš krok. Média a politici na tyto instinkty často i neúmyslně neustále útočí, čímž zásadně utvářejí náš světonázor i celkovou náladu ve společnosti.
Hans Rosling zemřel ve věku 69 let. Do posledních chvil dopisoval své životní dílo, jehož vydání se už bohužel nedožil. Jeho poselství ale žije dál v knize, v práci jeho rodiny, v nadaci Gapminder i v tomto projektu.
Mým posláním je připomínat lidem, že v dnešní nepřehledné době nesmíme zapomínat na zdravý rozum. Pro lepší den není náboženské hnutí, spolek nekritických následovníků ani politická iniciativa. Chceme jen ukazovat náš svět ve světle faktů a fact-checkingu, souvislostí a lidské všímavosti. A Hansi Roslingovi patří mé obrovské díky za to, že mi dal do rukou ten nejlepší možný kompas.
Kdo stojí za projektem
Jsem Jakub Jonáš. Píšu, přemýšlím a občas se mýlím. A o všech těchto třech věcech tady na webu píšu.
Nejsem novinář ani influencer. Jsem obyčejný člověk, kterého baví rozumět věcem, jež nás každodenně obklopují: jak fungují média, jak nás ovlivňují technologie, jak vychováváme děti a proč se jako lidé chováme tak, jak se chováme. Jsem velký nadšenec a podporovatel fact-checkingu.
Profesně působím jako marketingový stratég a pomáhám řídit marketing malým i velkým firmám. Za svou praxi jsem pracoval s mnoha úspěšnými i méně úspěšnými podnikateli napříč obory. V soukromí jsem táta dvou dětí, mám skvělou ženu, jednoho psa a dvě kočky.
Vzděláním mám sice hotelovou školu, ale právě díky ní mám maturitu z ekonomie, účetnictví, marketingu i managementu. Na to jsem v průběhu let navázal řadou certifikací a kurzů z oblasti osobního i profesního rozvoje.
Dlouhé roky jsem organizoval dětské tábory a školy v přírodě. Organizací, která položila základy mého současného i budoucího já, byl Skaut. Mám certifikaci na prevenci šikany i práci s agresivním jedincem. Sám jsem přednášel na školách, BarCampech i akcích pro pracovníky s dětmi, například na CVVZ, o zpětné vazbě, sebereflexi a práci s pravidly. To vše v kontextu výchovy a práce s dětmi.
Jsem také realizátorem a spoluautorem Velké knihy o táborech, která je v tuhle chvilku vyprodána. Nyní mám v tomto směru pauzu, protože věnuji veškerou energii svým vlastním dětem. Věřím ale, že se k těmto aktivitám v budoucnu velmi rád vrátím, bohatší o řadu nových životních zkušeností.
Tím ale moje cesta nekončí. Mám velkou vizi ohledně proměny našeho školství, které má podle mě zásadní vliv na budoucnost celé společnosti. Chci být u toho a pomoci této změně. Vím, že k tomu vede dlouhá cesta a že se naše školství nepromění, dokud u kormidla nebudou lidé, kteří staví zájmy společnosti nad své osobní a politické cíle. To je můj celoživotní projekt.
Prakticky každý den se vzdělávám a posouvám dál, abych měl stále co nabídnout své rodině, svým klientům v práci i vám tady na tomto webu. Do tří let, až děti ještě trochu povyrostou, se chystám studovat psychologii. Lidský mozek mě odjakživa fascinoval nejen svou tajemností a možnostmi, ale i tím, jak zásadně ovlivňuje naše chování. Své znalosti v této oblasti si chci verifikovat akademickým diplomem, aby moje práce získala náležitou váhu a já mohl lidem pomáhat ještě účinněji.
