Šel domů přes park jako každý den. Kravata povolená, sako přes ruku, hlava plná čísel z porady. Sedl si na

Martin šel jako vždy rychle. Aktovka v ruce, telefon u ucha, myšlenky tři schůzky dopředu. Parkem jen protínal — nejkratší

„Zkoušel jsi někdy být někým jiným, jen aby tě ostatní přijali?„ Vrána žila svůj život. A přece jí něco chybělo.

Starý indiánský náčelník seděl u ohně se svým vnukem. Plameny tiše praskaly, noc byla klidná a chlapec cítil, že tenhle

Jednoho dne se stalo, že do chrámu zabloudil pes a dostal se až do tohoto sálu. Když uviděl tisíc odrazů