Pravda o hackování voleb v USA: Kdo se koho vlastně pokusil hacknout?

Mýty o kradení hlasů vyvracejí fakta i soudy, ale politický nátlak na tajné testování zabezpečení strojů je reálný. Přečtěte si, kde končí fikce a začíná skutečnost.

Jakub Jonáš
Jakub Jonáš
Jsem Jakub Jonáš – marketingový stratég, táta dvou dětí a člověk, který hledá zdravý rozum v AI, výchově i dnešní společnosti. Za 15 let v marketingu...
451 zobrazení
3 minut čtení
Hlavní body
  • Mýty o tom, že hlasovací stroje Dominion samy kradly nebo přepisovaly hlasy voličů, byly opakovaně a prokazatelně vyvráceny
  • Šíření těchto lživých tvrzení o zmanipulovaných volbách stálo vybraná média a šiřitele obrovské finanční částky v rámci mimosoudních vyrovnání
  • Skutečný problém doložila investigativní zjištění serveru ProPublica, která poukázala na politický tlak na tajné prolomení systémů zevnitř
  • Cílem vládních snah nebylo řádné zabezpečení voleb, ale obava ze získání nástroje k případnému zpochybnění budoucích výsledků

Americkými i českými médii proběhly šokující zprávy o hackování volebních přístrojů. Zatímco roky slýcháme historky o tom, jak chytré stroje samy tajně přepisovaly hlasy amerických voličů, nová investigativní zjištění ukazují úplně jiný, a možná ještě mrazivější obrázek. Do volebních automatů se totiž nechtěli nabourat anonymní hackeři ze zámoří, ale lidé z nejvyšších pater politiky. Co zjistili fact-checkeři? Pojďme se na celou věc podívat z pohledu faktů (zdroje najdete na konci článku). Jde o dvě situace, které se na internetu často spojují a zaměňují.

Mýtus: Stroje Dominion kradly hlasy

Pokud sledujete americkou politiku, určitě jste narazili na historické virální tvrzení, že za výsledky voleb mohou zmanipulované stroje společností Dominion či Smartmatic, které údajně obsahovaly algoritmy na „překlopení“ hlasů.

Verdikt fact-checkerů: 🔴 LŽIVÉ

Když se na toto tvrzení podívaly respektované platformy jako PolitiFact či Snopes, nenašly pro něj jediný důkaz. A co víc, samotná americká Agentura pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost (CISA) vydala už v roce 2020 jasné stanovisko: „Neexistuje žádný důkaz o tom, že by jakýkoli volební systém mazal, ztrácel nebo měnil hlasy.“ Šíření této poplašné zprávy nakonec stálo televizi Fox News stovky milionů dolarů v rámci mimosoudního vyrovnání za pomluvu a další žaloby (na stanici OANN nebo Mikea Lindella) stále běží.

Realita: Nátlak na tajné prolomení systémů

Na českém internetu se nedávno objevila zdánlivě podobná zpráva s titulkem: Trumpovi lidé chtěli před volbami tajně hacknout hlasovací stroj. Na první pohled to může znít jako další kolo dezinformací. Je to ale pravda?

Verdikt fact-checkerů: 🟢 PRAVDIVÉ (Ověřená investigativa)

Tentokrát nejde o hoax z diskusních fór. Zpráva vychází z rozsáhlé říjnové investigativy respektovaného amerického serveru ProPublica. Novináři zjistili, že političtí nominanti na americkém ministerstvu vnitřní bezpečnosti skutečně naléhali na agenturu CISA. Požadavek zněl jasně: Tajně získejte hlasovací zařízení, nabourejte se do něj a nalezené slabiny předejte Bílém domu.

Háček byl v tom, že agentura CISA dostala zákaz o chybách informovat výrobce daných strojů (což je standardní bezpečnostní postup, aby se chyby mohly opravit). Zaměstnanci agentury to podle zjištění odmítli udělat. Obávali se, že cílem není volby zabezpečit, ale schovat si nalezené „zadní vrátka“ v záloze, aby šlo zpochybnit jakékoli budoucí volby, které by nedopadly podle představ administrativy.

Závěrem: Fakta vs. Fikce

Je důležité pečlivě rozlišovat, kdo a jak o „hackování“ mluví. Zatímco zprávy o autonomních přístrojích, které samy přepisují hlasy, patří do říše pohádek a prokázaných lží, politický nátlak na kybernetické experty, aby tajně prolomili ochranu těchto přístrojů zevnitř státního aparátu, je reálným problémem zdokumentovaným investigativními novináři.

Zdroje použité pro ověření: PolitiFact, Snopes, ProPublica, CISA

Sdílet tento článek
Sledovat
Jsem Jakub Jonáš – marketingový stratég, táta dvou dětí a člověk, který hledá zdravý rozum v AI, výchově i dnešní společnosti. Za 15 let v marketingu mi rukama prošly stovky projektů, od dětství mě fascinuje psychologie lidského chování a dříve jsem vedl tábory i přednášel pro pedagogy. Svět kolem sebe nechci jen pasivně pozorovat, ale chci přispívat k tomu, abychom v něm měli všichni chladnou hlavu a o něco lepší den. „Život je jako knížka. Můžeš v něm vytvořit, co budeš chtít, a když ti dojde tužka nebo papír, stačí jít a ten problém vyřešit.“ Více o mně a celém projektu najdete na stránce - O projektu.
Zanechat recenzi