Pravděpodobně patříte mezi lidi, kteří si myslí, že naší planetě hrozí přelidnění a že naše populace roste závratnou rychlostí. Možná máte i pocit, že nejvíce lidí žije v Africe, kde je extrémní chudoba na každém kroku.
Ano, i já jsem byl jedním z těchto lidí. Dokud jsem neobjevil knihu Faktomluva a nezjistil, že se mýlím stejně jako většina lidí s podobným názorem. Pojďte se mnou projít dveřmi Faktomluvy.
Jak rychle vlastně roste populace? (dle OSN)
- V roce 1950 žilo na planetě zhruba 2,4 miliardy lidí.
- V roce 1970 to bylo zhruba 3,69 miliardy.
- V roce 1990 pak 5,44 miliardy.
- V roce 2010 6,93 miliardy.
- V roce 2026 jsme na přibližně 8,3 miliardách.
Trvalo zhruba 37 let, než se populace zdvojnásobila. Na 10 miliardách budeme nejspíš až v roce 2060, tedy za dalších 36 let. Populace tedy spíše stagnuje, než raketově roste. Podívejte se sami na mezinárodní statistiku OSN.
Z grafu na webu OSN je vidět, že od roku 1950 populace poměrně rychle rostla. V posledních letech je však trend stagnující. Mnoho lidí má od základní školy zažito, že planetě hrozí přelidnění a média to podporují, protože to táhne návštěvnost. Realita je jiná. Proč?
Čísla o populaci jsou jedna věc. Ale proč vlastně přestáváme mít tolik dětí? Odpověď leží v něčem, o čem se mluví ještě méně než o samotné populaci – v tom, jak rychle svět bohatne.
Roste vzdělanost světa i jeho životní úroveň
Od roku 1950 se svět výrazně změnil a to, co se o populaci učíme ve škole, už dávno neodpovídá tomu, co ukazují data. Možná máte pocit, že ve světě panuje obrovská chudoba a lidé v Africe jsou na tom nejhůře. Odpověď je: ano i ne.
Zemí, které jsou na tom ekonomicky dobře, je každým rokem více. V této části vycházíme z dat Světové banky.
Graf ukazuje vývoj klasifikace světových ekonomik, tedy jak jsou země bohaté a jak se tento poměr mění v čase. Data se sbírají přibližně od roku 1994 a i když jsou zatím (na grafu) k dispozici jen do roku 2018, je vidět, že modrá část grafu (nejchudší země) výrazně klesá. Země se přesouvají do silnějších ekonomik. Svět každým rokem bohatne. Jak to vypadá v roce 2026, si můžete ověřit na aktuální simulaci Světové banky zde.
Tohle je také jeden z důvodů, proč populace neroste tak rychle jako v letech 1950–2010. Se zlepšující se ekonomikou přicházejí lepší možnosti pro obyvatele a s nimi i vzdělání. Vzdělaní lidé si uvědomují, že mít více než tři děti je v dnešním světě velmi náročné, a to jak mentálně, tak prakticky.
Je vhodné následky růstu populace zlehčovat? Rozhodně ne.
I když populace neroste takovým tempem jako dřív, problémy s tím spojené jsou reálné. Nedostatek nerostných surovin, vody a potravin, vyčerpávání neobnovitelných zdrojů nebo změna klimatu vyžadují řešení.
Planeta se na to ostatně sama připravuje. Proč bychom jinak stále četli o tom, jak nová generace nechce mít děti, zatímco dřív mívaly rodiny klidně 5–12 potomků a dnes chtějí 1–3?
Až příště uslyšíte médium nebo politika strašícího přelidněním, pošlete jim data OSN nebo další zde zmíněné zdroje. A udělejte si vlastní názor se zdravým rozumem, ne pod vlivem každé dezinformace, která se objeví.
Jak moc neaktuální informace o světě vlastně máte?
Přelidnění je strašák, který funguje. Politici ho používají, média ho živí a my ho bereme jako fakt, přestože data říkají něco jiného už desítky let. Rosling to věděl a celý život bojoval proti tomu, aby lidé přestali řídit svůj pohled na svět podle dojmů místo čísel.
Tohle není výzva k tomu, abyste věřili mně. Je to výzva k tomu, abyste šli a podívali se sami. Data OSN, Světové banky i Gapminder jsou veřejná a zdarma (ani email nemusíte dávat). Stačí se podívat.
Test k tématu populace najdete zde. Výsledky vás možná překvapí víc, než čekáte.
Důvodem, proč jsem se rozhodl tato témata otevírat, je kniha Faktomluva od Hanse Roslinga. Ta mi pomohla uvědomit si, jak velká část médií a politiků komunikuje především účelová sdělení, záměrně špatně interpretovaná jen proto, aby daný příspěvek, článek nebo strana získala více pozornosti a příznivců. Já dávám přednost zdravému rozumu.
Co si o tématu myslíte? Podělte se v komentáři. 😊
Zdroje (k inspiraci):
- Kniha: Faktomluva, Hans Rosling
- OSN
- Světová banka, mezinárodní datové analýzy
- Světová banka blog
- Gapminder
