Zkusme si udělat malý test. Vzpomínáte si ještě na dobu, kdy vyšel ChatGPT? Byla to senzace. Všichni jsme žasli nad tím, jak nám AI píše básničky, shrnuje e-maily a pomáhá v práci. Byl to jeden nástroj, který změnil svět.
A jak to vypadá dnes?
Dnes otevřete internet a připadáte si jako v hypermarketu, kde vám do košíku někdo cpe stý druh saponátu. OpenAI, Anthropic, Google, Meta, xAI, Mistral, DeepSeek… Každá tato firma vydává nový model snad každé dva měsíce. Máme tu verze Flash, Pro, Ultra, Reasoning, Mini, Turbo, Max… Místo toho, abychom technologii používali, trávíme čím dál více času dotazem: „A na co vlastně sakra používám tenhle model?“ Já nevím, jak vy, ale já už netuším, jaké všechny modely existují, ani jak se k nim dostanu.
Podle mezinárodních analýz z vývoje technologií se průměrný vývojový cyklus nových vlajkových modelů AI smrsknul z původních cca 125 dní na šílených 44 dní. Závod se zrychlil trojnásobně. Vývojáři chrlí modely doslova po kvartálech, a nebo spíš po týdnech. Mrkněte sami.
Ale ruku na srdce: Zajímá to vůbec ještě někoho z nás? To mě opravu zajímá. 🙂
Tři modely stačí, stejně používáme dva
Mám takový subjektivní pocit (a myslím, že v tom nejsem sám), že se vytvořila obrovská propast mezi tím, co chce křemíkové údolí, a tím, co potřebuje běžný člověk.
Firma vyvíjející AI žije v iluzi, že všichni sedíme u monitoru s stopkami a porovnáváme, zda model X vygeneruje odpověď o 0,2 sekundy rychleji nebo zda o půl procenta lépe vyřeší vysokoškolskou matematiku.
Realita běžného uživatele?
- Chci napsat pěkný e-mail šéfovi nebo zákazníkovi.
- Chci předělat tabulku v Excelu nebo shrnout dlouhý text.
- Chci se zeptat na recept nebo nápady na dovolenou.
Běžný člověk používá maximálně dva modely (dle mého názorů), které se jednou naučil ovládat, má v nich nastavený účet a vyhovují mu. Proč bych pořád zkoušel jiný model, když pořád dělám s AI to samé. Zbytek z těch stovek existujících modelů kolem něj prostě protéká bez povšimnutí. Lidé už dávno ztratili přehled. Místo nadšení nastoupila únava z technologií – tzv. AI fatigue (AI únava).
Když už jsou z toho unavení i samotní programátoři
A víte, co je na tom nejvtipnější? Že z toho šíleného tempa začínají šílet i sami programátoři a vývojáři.
Vzniká čím dál více odborných textů a komentářů od samotných IT inženýrů, kteří přiznávají, že AI pro ně přestává být užitečným nástrojem a stává se přítěží. Místo aby jim AI šetřila čas, tráví hodiny tím, že po ní kontrolováním opravují chyby, přepínají mezi desítkami nástrojů a řeší tzv. rozhodovací únavu.
Místo zjednodušení života si vývojáři vytvořili nekončící kolotoč revizí, protože AI předávají čím dál více své vývojové agendy. A není to jen u vývojářů.
Slepý závod o super-inteligenci: Kdo to ukočíruje?
Tady se ale dostáváme k té nejnelogičtější a trochu děsivé části celého tohoto závodění.
Big-tech firmy se předhánějí v tom, kdo dřív vytvoří tzv. AGI (všeobecnou super-inteligenci). Chtějí nejchytřejší AI na světě. Ale v tom neuvěřitelném spěchu a zápalu úplně zapomínají na uživatelskou přívětivost, bezpečnost a kontrolu.
Představte si to jako stavbu formule 1. Inženýři zkouší přidat ještě výkonnější motor, ještě větší turbo, ještě lehčí karoserii, ale v tom spěchu zapomněli namontovat volanty a brzdy a hlavně vysvětlit řidiči, jak se to vůbec startuje.
Vzniká tu reálné riziko: Vývojáři v tom šíleném spěchu vytvoří model, který bude chytřejší než oni sami, ale absolutně nezvládnou ošetřit, jak ho bezpečně uřídit a jak ho smysluplně předat lidem. Když totiž nestíháte sledovat ani uživatelské rozhraní a potřeby běžných lidí, jak chcete stíhat bezpečnostní protokoly u nejdokonalejšího mozku planety?
Kam to celé spěje?
Bublina nepřetéká z toho důvodu, že by AI nebyla užitečná. Přetéká proto, že nás vývojáři zahltili.
Možná by si tvůrci AI měli na chvíli sednout, zastavit ty závodní stopky a uvědomit si jednu základní věc: Nejlepší technologie není ta, která má nejvíce parametrů v grafu, ale ta, kterou lidé umí a chtějí smysluplně používat.
Dokud to nepochopí, budeme tu mít 250 chytřejších a chytřejších modelů… a miliony lidí, kteří stejně nakonec jen otevřou ten svůj jeden starý známý ChatGPT nebo Gemini a napíšou: „Ahoj, napiš mi básničku k narozeninám.“
