Kdo má klíče od vašeho digitálního světa?

Spoléháme na cloud a neviditelné servery gigantů. Co se však stane, když přijde globální výpadek? Přečtěte si, proč se vyplatí mít plán B a nenechat se oslepit pohodlím.

Jakub Jonáš
Jakub Jonáš
Jsem Jakub Jonáš – marketingový stratég, táta dvou dětí a člověk, který hledá zdravý rozum v AI, výchově i dnešní společnosti. Za 15 let v marketingu...
330 zobrazení
9 minut čtení
Hlavní body
  • Většina aplikací a webů, které denně používáme, fyzicky běží na serverech pouhé hrstky nadnárodních gigantů, jako jsou Microsoft, Google nebo Amazon
  • I jediný výpadek velkého poskytovatele dokáže okamžitě odstavit miliony služeb, firemních systémů i státních webů po celém světě
  • Za globálními výpadky stojí nejčastěji lidská chyba při aktualizacích, selhání hardwaru nebo kaskádový pád navázaných dodavatelů
  • Přehnaná automatizace z nás dělá pasivní uživatele, kteří při výpadku technologií ztrácejí kontrolu nad běžným fungováním i vlastní domácností
  • Nejlepší obranou proti digitální bezmoci je pravidelné fyzické zálohování dat mimo cloud a udržování vlastního offline plánu B

Dnešní doba je typická tím, že téměř všechno už můžete, a někdy dokonce musíte – vyřizovat online. Propojenost světa, technologií a globálních serverů dnes dosahuje neuvěřitelné hloubky.

Na jednu stranu je to úžasné, protože můžete pracovat, komunikovat a zařizovat věci odkudkoliv na světě. Má to však i svá stinná rizika, která s rostoucí centralizací a snahou o maximální automatizaci neustále narůstají. Mohli jste to v posledním roce vidět na vlastní oči na svých zařízeních, nebo alespoň zprostředkovaně v médiích, ať už šlo o masivní výpadky služeb Microsoftu, nebo dřívější potíže dalších gigantů.

AWS (Amazon), Microsoft, Google Cloud, Cloudflare: Pár hráčů řídí celý online svět

Některé z těchto názvů mohou být pro spoustu lidí neznámé, a to je v pořádku. Mnohem povědomější už ale budou konkrétní služby: Outlook, Gmail, Google disk, komunikační nástroje v práci nebo třeba weby institucí, včetně těch státních, které běžně navštěvujeme.

Málokdo si uvědomuje, že velká část technologií, které denně používáme, fyzicky leží na serverech, jež vlastní jen hrstka nadnárodních gigantů, jako jsou Microsoft, Google nebo Amazon a další. Pokud máte v počítači aplikaci / program, který bezproblémově funguje, je to i díky tomu, že za ní stojí stabilní zázemí těchto serverů.

Jakmile však přijde masivní výpadek. Jako ten poslední u Microsoftu, dřívější velký kolaps sítě Cloudflare nebo opakované potíže serverů Amazonu –, znamená to okamžitou nefunkčnost miliónů webů, softwarů a programů po celém světě. Realita je taková, že pokud by některá ze společností zmíněných v titulku zkrachovala nebo se nadlouho odmlčela, s ní by se s ní nejspíš zhroutila i část moderního online světa.

Jsou to přece nadnárodní giganti. Nemají být zabezpečení?

Ano, touto otázkou si mnozí z nás „ulehčují přemýšlení“. Tyto organizace samozřejmě disponují obrovskými datovými centry rozmístěnými po celém světě a mají stovky bezpečnostních procesů, které mají výpadkům bránit.

I ty nejsofistikovanější servery však stále spravují a udržují lidé. A jak ukazují odborné reporty, za velkými výpadky se opakovaně objevují konkrétní slabiny – od lidských chyb při aktualizacích až po hardwarové kolapsy. S tím, jak se digitální svět neustále zahušťuje a propojuje, má navíc i jediný, zdánlivě banální výpadek dalekosáhlé důsledky.

Co jsou nejčastější důvody velkých výpadků?

O příčinách se dočtete například v aktuálních analýzách od uznávané organizace Uptime Institute nebo na oficiálním blogu společnosti Cloudflare, přes jejíž síť protéká obrovské množství globálního internetového provozu (a kde mimochodem vládní nařízení v různých zemích občas vynucují specifická omezení). Zde jsou hlavní oblasti, které systémy nejčastěji srážejí na kolena:

  • Lidský faktor: Velká část výpadků začíná banální chybou člověka, ať už jde o přehlédnutí v kódu, špatný konfigurační soubor, nebo nedodržení bezpečného pracovního postupu při aktualizacích.
  • Problém hardwaru a infrastruktury: Místo, kde server fyzicky stojí, může selhat. Příkladem jsou přehřáté servery kvůli výpadku chlazení nebo selhání záložních systémů napájení.
  • Přírodní katastrofy a fyzické vlivy: Své o tom vypovídají i výpadky způsobené extrémním počasím nebo přerušením podmořských kabelů a optických tras. Mezi tyto vlivy patří i války a útoky na klíčová datová centra.
  • Výpadky služeb třetích stran: Tyto mega subjekty jsou samy provázané s řadou dodavatelů. Výpadek externí služby, kterou gigant používá, se tak rázem kaskádovitě propjepí do jeho vlastních systémů.

A co útoky hackerů?

Ano, občas za výpadky stojí kybernetické útoky. Často však nemají za cíl pouze „shodit web“, ale podle zpráv ENISA (Evropské agentury pro kyberbezpečnost) směřují k mnohem destruktivnějším cílům. Například k úplné likvidaci dat a záloh hostingových společností.

Pravdou ale je, že přímé kyberútoky stojí za plošnými výpadky méně často než technické chyby. Hackeři navíc mnohem častěji využívají už vzniklého chaosu a následků po velkých výpadcích k tomu, aby skrze paniku napadli oslabené weby nebo systémy (zejména ty státní).

Pohodlí, které nás oslepuje

Tato závislost na dodavatelích jde ruku v ruce s dalším fenoménem dnešní doby, kterým je přehnaná automatizace. Systémy za nás dnes dělají takřka všechno. Hesla se nám vyplňují sama, chytrá domácnost přes Wi-Fi sama reguluje topení, e-maily se samy třídí, software se sám aktualizuje. Jsme nadšení z toho, jak nám to šetří čas a starosti.

Jenže to má obrovský háček. Čím více toho za nás stroje dělají automaticky, tím více ztrácíme přehled o tom, jak věci vlastně fungují. Když pak velký mezinárodní server vypadne, nebo vám systém kvůli chybě zablokuje účet, najednou nevíte, jak se přihlásit do banky, jak vystavit doklad, nebo dokonce jak si doma rozsvítit. Přehnaná automatizace z nás dělá pasivní pasažéry.

Propojený svět jako domeček z karet

Tento problém se už dávno netýká jen velkých korporací, dopadá na každého z nás. Nedávné globální výpadky ukázaly, že i když máte ten nejlepší počítač, je vám k ničemu, pokud na druhém konci světa havaruje server. Celý náš systém je tak provázaný, že chyba jednoho uzlu dokáže zastavit práci miliónům lidí.

Naším hlavním cílem v projektu Pro lepší den je ukazovat, že v dnešním přehnaně zrychleném světě zkrátka nesmíme zapomínat na zdravý rozum. Netvrdíme, že byste měli zahodit počítače a vrátit se k papírovým diářům a sčotům. Technologie jsou vynikající sluha. Ale jakmile jim odevzdáte veškerou kontrolu a zrušíte si svá zadní vrátka, stávají se velmi nebezpečným pánem. Proto máme i pár tipů, co s tím.

Plán B a tipy pro vás

Mnoho z nás nemůže ovlivnit, jak s technologiemi nakládá náš zaměstnavatel, ale můžeme ovlivnit to, jak s nimi nakládáme my sami. To, že je již téměř vše na tzv. cloudu, je realita dnešní doby, a tento trend bude s největší pravděpodobností dál růst. S ním však poroste i zranitelnost. Co může běžným lidem pomoci chránit svá důležitá data a fungovat i v době výpadků?

  • Zálohujte fyzicky: Mějte klíčové soubory a podklady uložené také mimo online svět. Například na externím harddisku nebo na flashdisku. Pokud budete náhle offline, budete mít své věci stále v záloze.
  • Není třeba vše automatizovat: Neautomatizujte věci jen proto, že to zrovna jde. Pokud chytrý domácí spotřebič nedokáže fungovat bez stabilního připojení k mezinárodnímu serveru, možná ho doma vůbec nepotřebujete.
  • Chápejte, co používáte: Pokud někomu svěřujete svá data, věnujte chvíli tomu, abyste zjistili, kde zhruba leží a jaké mají zajištění pro případ, že dodavatel zakolísá.

Na konec si položte několik otázek:

  1. Když spadne internet či elektřina, mohu dál pracovat nebo normálně fungovat?
  2. Mám citlivá data (hesla, přístupové kódy, důležité smlouvy) k dispozici jen na cloudu, nebo i u sebe na zařízení?
  3. Co všechno v domácnosti přestaně fungovat v případě výpadku proudu nebo internetu? A co v takové chvíli budete dělat?

Určitě bychom toho našli ještě spoustu, ale to není cílem tohoto článku. Cílem je poukázat na to, že dnešní „cloudová doba“ má sice obrovské výhody, ale také skrytá rizika. Spoléhat se slepě na to, že výpadek postihne velkého poskytovatele jen jednou za uherský rok, je sice hezká představa, ale co když zrovna v tu chvíli budete své dokumenty nezbytně potřebovat nebo o ně po výpadku nenávratně přijdete?

Co si o tématu myslíte vy? Jak „ty cloudy“ a moderní technologie používáte? Podělte se o svůj názor v komentářích!

Sdílet tento článek
Sledovat
Jsem Jakub Jonáš – marketingový stratég, táta dvou dětí a člověk, který hledá zdravý rozum v AI, výchově i dnešní společnosti. Za 15 let v marketingu mi rukama prošly stovky projektů, od dětství mě fascinuje psychologie lidského chování a dříve jsem vedl tábory i přednášel pro pedagogy. Svět kolem sebe nechci jen pasivně pozorovat, ale chci přispívat k tomu, abychom v něm měli všichni chladnou hlavu a o něco lepší den. „Život je jako knížka. Můžeš v něm vytvořit, co budeš chtít, a když ti dojde tužka nebo papír, stačí jít a ten problém vyřešit.“ Více o mně a celém projektu najdete na stránce - O projektu.
Zanechat recenzi
O čem píšeme a proč O projektu Inzerce a spolupráce Kde ověřujeme informace?